Jaký má být první zápis? Radostný a veselý, přinášející přehnaně optimistický pocit, že začíná něco nového, co mě bude provázet po dlouhou dobu? Či snad střízlivý, nudně oznamující vznik další zbytečné blogerské stránky? Anebo rovnou pesimisticky přiznávající, že má vlastní lenost spolu s malým významem, který blogu přisuzuji, způsobí jeho řídkou aktualizaci či případně existenci prázdných nicneříkajících příspěvků?
V pátek jsem udělal první krok; první z X kroků, kde X je neznámá, byť poměrně odhadnutelná. Angličtina ve sluchátkách byla extrémně tichá a diskutovaná problematika vskutku neobyčejná; orosené čelo a natrávený žaludek dávaly tušit nervozitu doprovázející nepříjemný Listening. Structure a ubíhající minuty... nikdy bych nevěřil, že najít chybu v anglicky psané větě může být někdy tak obtížné. Dál už to ale nebylo těžké; Reading zvládám a Writing mi jde taky dobře (alespoň v to pevně věřím, když už si na tom tolik zakládám a dávám to tak okatě najevo), a proto poslední dvě části byly už jen příjemnou povinností.
Cena za tuto povedenou taškařici odpovídá šestině průměrného českého platu; nekupte to... Koupil jsem a v duchu jsem odškrtl další řádek v zatím nedefinovaném seznamu...
NP Mogwai - Ratts of the Capital (2003 - Happy Songs for Happy People).
