Je letní večer; chladný, s padající rosou, se sluncem dávno za obzorem, večer s příslibem nádherného rána. Jsem šťastný i nešťastný, jsem silný i zranitelný, jsem sám i s Tebou, jsi se mnou (ve mně) i beze mne... Mám Tě rád, mám strach z Tvého zmatení, mám strach z her toho třetího, sám nevím...
Je to již několik měsíců, možná i rok, kdo ví. Byl jsem překvapen, dojat, pln emocí, chtěl jsem odjet strašně daleko a vrátit se očištěn, chtěl jsem se změnit, chtěl jsem být jiný - lepší. Jaro, léto, podzim, zima... jaro je neuvěřitelný film: jednoduchý i složitý, s obrovskou silou tryskající z každého záběru, každého tónu, každé barvy, každého příběhu; je to film o naději, o životě, o narození i umírání, o lásce i bolesti, o zatracení a vykoupení, je to báseň života.
Nepřirozené věci jsou najednou přirozené, zcela pochopitelné a patřičné. Byl jsem unášen daleko od svých pozemských starostí, byl jsem pohlcen vznešeností, barvami podzimu, náladami léta, jarním začátkem i koncem a zimním vykoupením.
NP Elliot Goldenthal - Fate Scrapes (1995 - Heat (OST) (Expanded))