Valentine: If I had to go to court...are there still judges like you?
The Judge: You won't go to court. Justice doesn't deal with the innocent.
Ani vlastně nedokážu přesně popsat, co jsem tenkrát i později cítil, jak jsem příběh vnímal, co vše mi dával, kolik mi toho ukazoval, na co se mě ptal a na co odpovídal. Irène Jacob byla ztělesněním dokonolasti, byla tou, kterou hledám a vždy budu hledat; krásná, tajemná, žensky křehká a křehce ženská, věřící v dobro a napravení, hledající lásku, silná ve svém boji a nenapravitelně upřímně idealistická ve svém přesvědčení.
Ji vlastně miluji - v reálném životě ale potkávám jiné; mají vždy jen část, nikdy ne vše, ale tak je to vlastně dobře, protože nedokonalost je krásná, zatímco dokonalost chladná a zrádná v samozřejmosti, s jakou bere možnost dalšího hledání, poznávání, doufání a snění.
The Judge: Leave. It's your destiny. You can't live your brother's life for him.
Valentine: I love him. If only I could help.
The Judge: You can. Be.
Valentine: What do you mean?
The Judge: That's all: be.
Jean-Louis Trintignant hrál mě; takový jednou budu. Osamocený, byť stále plný ideálů, stále se tázající na to samé a přitom stále nenacházející žádné odpovědi, věříce v zázraky maličkostí i dávno zbaven iluzí, mlčenlivě nepřístupný, ale ve svém srdci otevřený a milující vše krásné, dobré a správné.
Tři barvy: červená. Poslední díl trilogie života, který přináší rozuzlení všech předchozích příběhů a přitom mlčky a nezpochybnitelně určuje, kdo si zaslouží žít dál, kdo bude moci dále dýchat, věřit i milovat; příběh nepravděpodobného střetnutí, které umožní odkrýt skrývané a nalézt tak cestu z bludiště smutné nenaplněné současnosti...
The Judge: Perhaps you're the woman I never met.
NP Zbigniew Preisner - Do Not Take Another's Man Wife (1994 - Trois Couleurs: Rouge (OST))
