Dva příběhy se protly a setkaly; já vše viděl, pozoroval, doufal a snil... Chtěl jsem změnit sen v realitu a realitu v sen, chtěl jsem zažít filmový příběh ve skutečnosti a ten pak přenést zpět do filmu, chtěl jsem vše spojit v jedno, chtěl jsem ukončit svoji pouť a začít konečně žít, opravdově žít...
Hledal jsem místo; bylo už plno, jel jsem dříve - přišel později, kráčeje po betonovém koberci jsem si znovu uvědomoval zvláštnost 180-stupňové rotace železných příbytků... jak je možné, dostat se do stejného místa různými směry?
Procházel jsem uličkou a díval se na unavené, bezbarvé a prázdné... všichni byli černobílí, všichni byli stejného druhu i čeledi; bloudil jsem, pomalu kráčel, až najednou jsem spatřil barvy - Tvé barvy. Bílou ve vlasech. Modrou od pasu dolů. Růžovou od pasu nahoru. Růžovou okolo pasu... a k tomu krásné vlasy, které voněly i na vzdálenost jednoho metru, krásnou nesmělost, kterou jsem nahmatával ve vzduchu, skrývanou chytrost, španělská slovíčka položená na klíně, svačinu schovanou v batohu... Po minutě jsem se rozhodl: chtěl jsem, aby jsi se stala mojí Samaritánkou...
Co byla realita a co byl sen? Ani dnes to nevím, ani teď netuším... Vím jen, že ta cesta byla plná poetických obrazů, že onen filmový příběh byl krásný tak moc, jak jsem očekával; před očima vidím velké auto s nezkušenou řidičkou, jíž se vzdaluje dětství, zatímco točící se kola bezmocně víří vodu i vzduch, vidím naivitu nesemletou kompromisy života, vidím tvrdost a sílu trestající smutnou bezcitnost, vidím nápravu v krvi pomalu tekoucí spárami betonových dlaždic, vidím dětskou hravost a zvídavost na špatném poli, vidím nešťastné okamžiky určující budoucí dny i vteřiny...
Kdy jsem se do Tebe zamiloval? Po několika vteřinách? Po pár minutách? Po hodině? Najednou jsem věděl všechno; kde vystupuješ, kolik Ti je let, na co myslíš, pro co žiješ, o čem sníš... střetávali jsme se v myšlenkách, stydlivě jsme pokládali nohy ve stísněném prostoru, abychom mohli cítit ten krátký okamžik rychlého doteku a následného rychle odvraceného pohledu spojeného s tiše vyslovenou omluvou...
Najednou tam bylo vše: modré sochy v parku, deštivé krůpěje v zemi nikoho, písečný kamenitý břeh... neinterpretoval jsem, nic jsem nehledal, nic jsem sám sobě nezodpovídal; namísto toho jsem vnímal, cítil a vstřebával, snil a pozoroval, těšil se a užíval... je to krásné, když je něco jiné, ale přitom stejné krevní skupiny...
Růžový let kalhotek, zimou vybělené nohy, krásná prsa, jejichž chuť jsem chtěl cítit, dospělý zadek... odešel jsem ven, díval se na vodou zalité louky, čekaje na zastavení; byl jsem rozhodnut, byl jsem připraven říci ty dvě věty, chtěl jsem začít žít, s Tebou žít...
Vlak začal zpomalovat; dveře vedlejšího kupé se otevřely, prošel stárnoucí cestující, a já v odraze okna viděl, jak vstáváš, růžovou obaluješ do šedivé a ruce protahuješ do černé, kterou poté pomalu pokládáš na záda. Vteřiny se změnily v minuty, dokázal jsem je zpomalit i zastavit...
Najednou jsi otevřela dveře, razantně a rychle, nebrala jsi ohled na čas, který jsem zastavil; já stál naproti Tobě a čekal na Tvůj pohled, tak jako rybář čeká na ten okamžik, kdy se něco stane a hladina se začne chvět... Ten jeden moment to rozhodl, ten zlomek vteřiny, ten neuchopitelný okamžik; dívala jsi se jinam, do špinavé země, ven ze špinavého okna... prošla jsi kolem mě, jako bych neexistoval, jako bych Ti nebránil v cestě, jako bychom si neměli co říci...
Nenávidím brzdy, které mi ničí sluchové buňky... v okamžiku vrcholu vysokočárkového hluku jsi se podívala ven, hledajíc spřízněnou duši; a já se ptal sám sebe, díval se, čekal na odpověď. Vagony se s trhnutím rozjely; pomalu, ale přece. Díval jsem se na Tebe... najednou, přestože jsem viděl pouze Tvé kudrnaté černé vlasy, jsem věděl, že se Tvá tvář rozjasnila: rozběhla jsi se k němu, dlouze jste se objali, přitiskli se k sobě, dýchali si do úst a šeptali do očí...
(Byl jsem to já. Já... jen mladší o osm let... já a on jsme byli stejného druhu i čeledi, tak jako černobílé postavy začátku příběhu...)
NP Sickoakes - Missiles and Mammals (2006 - Seawards)
