[last lines]
Deckard: Gaff had been there, and let her live. Four years, he figured. He was wrong. Tyrell had told me Rachael was special. No termination date. I didn't know how long we had together... Who does?
Nic se neděje, život plyne. Jsem unavený z pocitu, že nic nemá smysl. Chtěl bych usnout zimním spánkem a probudit se na jaře sedě v letadle a směřuje do neznáma. Chtěl bych stihnout všechno to, co mi utíká a rozpouští se mezi prsty jak nahnědlý tající sníh půlky ledna. Chtěl bych vrátit zpět všechna špatná rozhodnutí. Chtěl bych změnit svojí podstatu, protože vnitřně cítím, že mě začíná ničit nad únosnou míru. Chtěl bych získat zpět ztracené iluze; a k tomu optimismus, své sny a touhy, chtěl bych obývací pokoj polepit plakátem naděje, abych se na ni mohl každé ráno dívat. Chtěl bych přestat mít pocit, že už je pozdě. Žiju sám na pustém ostrově – spal jsem moc dlouho, zapomněl jsem se ráno probudit. Ta loď do světa seberealizace, kterou jsem s ostatními vyhlížel měsíce a roky, dnes ráno odjela; a já tu zůstal sám. To jediné pozitivní, co osamocení přináší, je klid. Nic se neděje. Je ticho. Klid.
Holden: Describe in single words only the good things that come into your mind about... your mother.
Leon: My mother?
Holden: Yeah.
Leon: Let me tell you about my mother.
[Shoots him]
Ještě jednu myšlenku, jeden dlouhodobý pocit, jednu mantru; začínám cítit, že i ostatní otevírají oči. Lidé blázní; proč ještě někdo vůbec plýtvá časem, slovy a větami, přemýšlením a úsilím nad pokusem něco kritizovat? Strávit hodiny vymýšlením důvodů, proč je něco špatné, předhodit to ostatním a umožnit tak i jim ztrácet čas čtením o chybějící nadčasovosti. To jediné, co má v tomto tisíciletí smysl, je pozitivní kritika. Měli bychom být rybáři v tom bezbřehém oceánu čehokoliv, kde lze nalézt trochu krásy a hory průměrnosti. Měli bychom hledat a nacházet; nabízet, dávat i doporučovat; svěřovat, radovat se a podporovat; nechat stranou zášť, přízemnost a omezenost; dát na svůj vlastní úsudek, na své pocity a jejich barometry; měli bychom být sami sebou. Je toho tolik! Tak mnoho, tak strašně moc! Lovím po nocích, hledám symbiózu a souznění, cítím zadostiučinění z nalezených krásných vět, mrazí mě v zádech z objevených tónů, nechávám se unášet obrazy, jež odpovídají a zároveň se ptají... Vyzdvihujme to dobré do sluneční záře – to má smysl. Rýpat se na smetištích a říkat, že něco smrdí – to je rouhání; ztracený čas nikdy nikdo nevrátí...
Batty: I've seen things you people wouldn't believe. Attack ships on fire off the shoulder of Orion. I watched c-beams glitter in the dark near the Tanhauser Gate. All those ... moments will be lost in time, like tears...in rain. Time to die.
[Last words]
Uvidíme. Venku ještě stále mrzne; stejně jako v mé duši. Mám před sebou až příliš mnoho úkolů. Chci se narovnat. Ještě není konec; jenže já mám pocit, že je tak složité postavit se na vlastní nohy, a místo rovnání zad utíkám, protože musím. Nemůžu zůstávat na jednom místě, zbláznil bych se. Občas mám pocit, že jsem vyprahlejší, než kdykoliv předtím, a občas cítím, že v sobě nalézám stopová množství empatie; substance, o níž jsem si myslel, že je mi cizí. Je poledne a venku je šero; unavené domky, dřevo, jež už ani nechce hořet, tráva, jež se stydí za to, že není pokryta sněhem, prázdno, ticho a k tomu déšť. Déšť...
NP Lanterna – Departures (2001 – Elm Street)
