(A Démanty noci byly tak moc vhodné pro tyto dny, kdy krásné obrazy jsou temněny nepatřičnými událostmi a žaludek je sevřen strachem samoty a nepochopení...)
Unaveně klopýtám po klávesách a bezmocně si uvědomuji zoufalost a prázdnotu, jež mě obklopuje; vše je navíc jiné a unavenější, knihy jsou prázdnější než kdykoliv předtím a filmům se lze jen smát...
(A jedině cesta je řešení, jedině svoboda je spasení, jedině... je to všechno jedno, vstoupám vzhůru a utahuji pouto jistot, cinkají nezasloužené mince, perspektiva a potenciál mě drtí, kamenolom kariéry a já jako bezmocný dělník v soukolí štěstí opravdového života...)
NT (now thinking) Sleep, wine, tommorow, journey (and my eyes do not see anything worth seeing...)
