Vlastně ani nevím, kdy dnes začalo pršet a kdy přestalo; déšť byl součástí dnešního dne tak přirozeně, jako Ty jsi nyní součastí mě a já součástí Tebe, chladivý déšť a teplý vzduch dohromady tvořily dnešní den v nečekané shodě a harmonii.
Teď už je večer, nastává noc, blíží se devátá; sedím venku na vlhkých schodech, kouřím a přemýšlím o křehkosti bytí, křehkosti života a křehkosti našeho vztahu. Venku je zvláštní ticho, až nečekaně nepatřičné; vzdálené kroky ospalého unaveného člověka venčícího svého psa, tlumený zvuk dopravy, cvrčci a hlas noci - a kolem stovky příběhů, které se pomalu odehrávající za panelovými zdmi, ve všech patrech, na všech světových stranách.
Sedím tu ztracen uprostřed velkoměsta a čekám na Tebe; těším se i bojím, těším se na Tebe a bojím se Tebe.
Vše, co jsem získal v uplynulém měsíci, se může ztratit v jediném okamžiku. Vše může zhasnout a zmizet navždy, vše se může ztratit bez možnosti návratu. Kdo to může způsobit? Cokoliv... já, Ty, on, lidé okolo, my sami, náhoda, Bůh... Mé štěstí není sinusoida, mé štěstí je přímka v bodě jejího maxima; vše mi vychází až neuvěřitelně lehce, bez boje a bolesti, bez obětování a nadměrné snahy, vše plyne tak samozřejmě snadno...
Strašně moc Tě miluji, nedovedeš si představit, jak moc. Jsme na stejné lodi, na stejné vlně? Nemohu to vědět, jakkoli moc bych chtěl; cíl naší cesty je daleko, je ztracen v noční mlze, pohybuje se a mění, nedokážeme ho zaměřit...
NP Yo-Yo Ma, Ennio Morricone - Sergio Leone Suite: Ecstasy of Gold from The Good, the Bad, and the Ugly (2004 - Plays Ennio Morricone)
