(... a zase tu ležím sám, zatímco jsi někde jinde ...)
Můžeme si opravdu rozumět? Úplně? Můžeš mě opravdu pochopit? Máš na to dost síly? A jsem já dost silný na to, abych mohl stát vedle Tebe?
Sám nevím, kde ještě beru tu sílu, odkud ji čerpám, kde ji nalézám... Seděl jsem tam, díval se, ale přitom jsem stále jakoby byl někde jinde - stále jsem byl s Tebou; ten den mi volal, hráli jsme na třetího, balvany se začaly valit ze svahu a všichni se topili ve vroucím oleji prýštících emocí, krev crčela, rány bolely, vzduch plál, slova plenila, pravda zbloudila, ztratili jsme se všichni sobě navzájem...
V ten den jsem symbolicky poznal Tajemství slov; co je ještě pravda a co není? Co vlastně můžu napsat? Líbil se mi ten pohled na slunce zapadající nad mořem a už jen lehce osvětlující těžební věž, chápal jsem a cítil tu atmosféru zatracení a bolesti, tázal jsem se sám sebe na věci, jež nebylo možné zodpovědět...
(... a pak jsi mi napsala a já musel jít volat, tak moc jsem musel, tak moc jsem Ti chtěl pomoci, tak moc jsem chtěl pomoci nám, zachránit nás ...)
(A nakonec, kdy jsem vše pochopil, jsem prozřel: vyhrát, získat... krásné, ale co když něco nejde, co když to něco je už dávno mrtvé? Tážu se sám sebe každý večer, každé ráno si odpovídám obejmutím Tvých ramen, každý podvečer si dodávám odvahy líbáním Tvých úst...)
NP This Is Your Captain Speaking - 6pm (2005 - Storyboard)
