Nebude se mi chtít zpět; do světa mizejícího jak koncová světla nočního vlaku, kdy čas plyne rychlostí větru a dny pomalu odkapávají do dřezu minulosti, mizejí ve výlevce, naposledy se zatočí ve špinavém víru a odplynou do ztracenosti...
Bylo mi tenkrát tak moc smutno; vyšel jsem ven a potřeboval Tě - tak silně, tak strašně moc jsem Tě potřeboval... Nechtěla jsi, protože jsi nemohla, protože... máš strach, strach ze sebe, ze svých pocitů, ze svých nálad, ze svých výčitek, ze své lásky, ze světa, který je okolo Tebe...
Co bych dělal já? Možná bych také skončil někde u moře, pod šedivou oblohou, ovládnut zimou, třeba bych... kdyby, samé kdyby, žiju v podmiňovacím způsobu, žiju v představách namísto v realitě, čekám, stojím, váhám, ptám se; nedokončené věty odpovídají nedokončeným příběhům, vše do sebe tak moc zapadá...
Čas, který zbývá... kolik ho je? Nekonečné dlouhé vteřiny hledání...
...
NP Karel Kryl - Tekuté písky (1993 - To nejlepší)
