neděle, dubna 03, 2005

Je mi jedno...

... jak budeš vypadat, jaké budeš mít vlasy, jak velká budou Tvoje prsa, jaký bude Tvůj klín, jak budeš vysoká, kolik budeš vážit; hlavně musíš být, hlavně musíš vědět něco, co já nevím. To je vše, víc nechci, víc nežádám...

Závěrečná epizoda SACT proběhla tak, jak jsem si přál. Nebyla dobře natočená, scénaristicky bylo vše hodně přitažené za vlasy; vždycky jsem ale chtěl být Pan Božský, občas jsem si připadal jako on - měl tolik stejných špatných vlasností, jako mám já... Z poslední epizody mi ale zůstane v paměti Mikhail Baryshnikov: Adah's Theme (Original Composition, arranged & conducted by Michel Colombier); budu muset dělat rip DVD?

Co mně SACT přinesl? Hodně hodin zábavy. Chvilky přemýšlení. A hudbu. Hudbu? Ano! Díky SACT jsem objevil Mogwai; "Take Me Somewhere Nice" mi ukázala cestu k post-rocku. Groove Armada mě tolik nebaví, přesto bylo jejich "Sex and the City Theme" originální a alespoň na první poslech plné emocí. Last but not the least, "The Satellites". Kde je sehnat? Existují? Ani Internet není v tomto případě všemocný...

NP Tord Gustavsen Trio - Reach Out And Touch It (2004 - The Ground)