Vyšlo mi to tak, jak jsem si představoval; měl bych tedy mít pocit vítěze, zvýšené sebevědomí, bohorovnost v očích a sílu v srdci. Ve skutečnosti je vše trochu jinak: je mi líto, že jsem Ti ublížil, že jsem Ti nemohl dát to, o čem jsi snila a po čem jsi toužila. Je mi líto Tvé naděje za ranního loučení, je mi líto Tvého nočního se odevzdání, je mi líto Tvého čekání na výsledný ortel, je mi strašně moc líto Tvých odpoledních pocitů. Něco málo dobrého ve mně přece jenom je, takže se cítím provinile a trochu si vše vyčítám; jenže, opravdu jen trochu: jsem připraven na další zápas...
Co k tomu více říci? Jasný scénář... Nic jiného než alkohol by mě neuvolnilo, tak jsem pil. Pak už šlo vše tak, jako vždy: byla jsi fajn, hezky se s Tebou povídalo, konec byl (alespoň pro mne) dopředu jasný. Standardní situace - z mé strany to nebylo uhranutí a jasný zájem, a proto mi to vyšlo. Být to naopak, výsledek je úplně opačný; tak to v mém životě obvykle chodí.
Nakolik mám být intimní? Asi bych měl, protože to pro mne bylo důležité a budu si to pamatovat. Je mi líto Tvých povislých prsou a extrémně velkých prsních dvorců: i kdyby nic jiného, tak tyto dvě skutečnosti samotné stačily k uvědomění si prázdné společné budoucnosti. Asi bych chtěl, abych takový nebyl, ale já nemohu, mám to v sobě. Všechny ostatní věci, všechny plusy, kultivovanost klína a horký dech, vše ostatní, to vše už byly jen záležitosti kosmetické, bez možnosti něco dalšího ovlivnit. Výsledek byl takový, jaký jsem čekal; tragikomický akt pozvolna plynoucí ke ztrátě erekce, protože hladina vzrušení poklesla příliš nízko, bez ohledu na to, jak moc se Ti to líbilo...
Sám je zvědav, kdy na svoji otevřenost na tomto místě doplatím; uvidíme. Chtěl bych jen říci, že toto je můj ostrov a mé místo, bydlím tu já a píšu vše pro sebe, pro nikoho jiného. Skoro bych si přál, aby tento blog nikdy nikdo nečetl; je to totiž můj intimní deník, který má význam jen pro mne - umožňuje mi podívat se na minulé dny se vzpomínkou na pocity, které je provázely.
NP Prázdno; vzpomínám na noční neumělé vybrnkávání Under the Bridge na mojí elektrické kytaře... to je možná ta nejlepší vzpomínka na noc s Tebou, vzpomínka, kterou bych si chtěl uchovat - nahý hráč a dívka schoulená v peřinách...
