Unaven sluncem; přesně tak se cítím. Nemám sílu psát o nevyhnutelném, které se muselo udát, a proto se taky událo.
Jestli existuje něco jako slovanský film, pak jsou Unaveni sluncem jeho ztělesněním. V jednotlivých záběrech jsem rozeznával Menzelovu a Svěrákovu poetiku (nikdy bych nečekal, že na mě může ruský film takto působit), příběh slunečného léta plynul a líně směřoval k tragické kakofonii lidských soumraků, kdy prohrají všichni zúčastnění.
(A Oleg Menšikov sedl ke klavíru a zazněl Franz Liszt...)
NP Franz Liszt - Liebestraum No.3 in A flat major (Evgeny Kissin) (1984 - Historic Russian Archives Vol. 3)