Paris Driver: Don't blind people usually wear dark glasses?
Blind Woman: Do they? I've never seen a blind person.
Byl jsem překvapen; nečekal jsem takovou koláž smutného i veselého, nečekal jsem takovou slitinu všech pocitů. Byl to zvláštní film, v němž jeho jednotlivé příběhy měly vždy něco svého, v němž bylo možné hledat i bavit se zároveň. Hodiny v jednotlivých městech odbíjely různě, ale přece stejně, sníh v Helsinkách byl podobný chladu New Yorku, jehož současné usmíření a vlídnost byly předzvěstí zvídavé zaslepenosti Paříže. A Los Angeles? Touha jít svojí špatnou cestou...
Něco mi ale chybělo; nedokážu popsat onu nenalezenou substanci, kterou teď cítím jako melancholická holubí pera smutné lásky, jíž možná chybí odezva a opětování, nebo která přes svojí upřímnost a sílu musí podlehnout přesile nedůležitostí všedních dnů.
Mika: Hey, Aki, wake up!
Man #3: Who the fuck are you? And where the fuck am I?
Mika: You're in a fucking taxi, fucking close to your home, and you owe me for the fucking ride!
Jednou pojedu na sever; vím to, patřím tam. A pak už jen:
Mika: Are you sure you know where you are?
Man #3: Yes. Helsinki.
NP Christopher Young - Back to the Rock (1995 - Murder in the First (OST))
