Druhý večer, třetí pivo, před půlnocí, chuť uzamknout Tě mezi stehny a dívat se Ti přitom do očí... a Tord Gustavsen hraje své pomalé harmonie... Jak to vlastně bylo?
--live--
Nechci nic řešit.
Já ano.
--live--
Ani si nepamatuji, jak se vše odehrálo, nevím. Vím jen, že jsem Tě nenáviděl – nenáviděl v okamžiku, kdy se Tvé rty přiblížily k mým a já z Tebe cítil soucit a lítost; v ten moment jsi mi ubližovala tak, jako nikdy předtím, protože nic horšího než soucit není, nic horšího jsi mi nemohla dát...
Miloval jsem Tě tak strašně moc právě proto, že jsem Tě nikdy nemohl mít... snad jen jednou, jedinkrát, jeden večer, tenkrát... jsem byl šťastný, nic neřešil, užíval si Tvé přítomnosti, věřil v naši budoucnost...
Miloval jsem Tě, protože jsi byla moje první dospělá žena. Žena, která ví, co opravdu chce, která přijme kompromisy, aby eliminovala rizika bolesti, žena, pro kterou je jistota průměrnosti cennější než rizika mé společnosti, žena, která mě dokázala polykat, když jsem usínal, protože měla chuť, žena, která mi dokázala nahlas říci jak je vlhká takovým hlasem a tónem, že se mi zatmělo před očima a v okamžiku jsem se stal plenícím nájezdníkem...
--live--
Už jsem se rozhodla. Rozhodla jsem se, tak jak jsi chtěl...
(Vyplivoval jsem prázdná slova a fráze, o kterých jsem věděl, že jde jen o prázdné lži.)
--live--
Bude mi to chybět...
Tvá ženskost
Tvá hladkost
Tvá vůně
Tvá fyzická dokonalost
Tvůj styl
Tvá nadřazenost
Tvá lhostejnost
Tvá chytrost
Tvá zaslepenost
Tvá přítomnost
Tvůj hlas
Tvé oči
Tvé rty
Tvá kůže
Tvůj šatník
Tvé auto
Tvůj vzdor
Tvé názory
Tvoje snažení se
Tvé ubližování mi
Tvé hry
Tvá bezprostřednost
Ty
Ty
Ty
Budeš mi chybět Ty, Lásko...
...
Jsi srab, srab, srab, zbabělec, zbabělec... jsi a navždy budeš. Vždy mi budeš chybět a já budu chybět Tobě, ale Ty na tom budeš hůře... prohrála jsi svůj život, ztratila jsi naději, přetřela si svůj erb šedou barvou, vrátila jsi se do ... minulosti (nenapadá mě žádný přívlastek, který by nebyl laciný a vulgární).
Chtěla jsi mít navrch? Teď budeš mít...
Nevím, co bude dál... Udělala jsi správně... utekla jsi před mými démony, kteří poté, co zničí mě, zničí i tu, která bude se mnou... rojí se ve mně, klubko hadů, připravují se, vztekle syčí, čekají na moje oslabení, aby se mi omotali kolem krku, utáhli smyčku a svýma nemrtvýma očima sledovali můj ochabující dech a matně pulsující srdce...
Jsem povrchní, chci to, co nemohu mít, nezáleží mi na podstatném, záleží mi... jen na lásce, která není ničím podložena, která je o tom, co člověk cítí, ačkoliv rozum a všichni ostatní varují, radí, křičí... go back, man...
To piano si jednou koupím, opravdu koupím; budu umět hrát tak, jako nikdy jiný, piano se stane mým mostem do paralelního světa smutných snů...
Zvracel jsem slzy emocí a plival je do kanálu odtékajících pocitů; Ty jsi... silná, silná, strašně silná, neřešící, jsi... sobecká, tak jako já, střetl jsem se s Tebou, potkal Tě, potkal jsem sám sebe, podíval se do zrcadla... jsem...
Šuká Tě, sedíš na něm, držíš si vlasy, pohybuješ se, sperma Ti leptá opálené břicho, prudce oddychujete... jsi prázdná, bezcitná... dokážeš, co já nikdy nedokážu, jsi... jako ostatní. Jsi normální; já ne, bohužel ne, nikdy nebudu, jsem ztracenec, litující sebe, chci cítit plameny hořící hranice, jsem opilý, ztrácím se, lampa poblikává, blíží se půlnoc... shit shit shit
(Odhodil jsem naděje, začal je zašlapávat do země, pohřbil ženu, rýčem urovnal zemi, podíval se do zapadajícího slunce, oslepl jeho jasem, ohluchl třpytem blížícího se jara... díky Tobiáši...)
(Řekni kdy a kde. Ty, ne Ty, ne Ty, ne Ty... Ty... jen Ty... Jak chceš umřít? Já to vím... já... umrznutím v závěji, s modrou tváří, se zmrzlým výrazem naplnění, který bude odpovědí na všechnu bolest mého života, který bude vypovídat o tom, že těsně před smrtí jsem zjistil, že... všechno bylo k ničemu, vše se ztratilo, nic jsem se nedozvěděl, nic jsem nikomu nedal, ztratil jsem se ve své prohře...)
(Zvolila jsi správně. Opravdu. Congrats, my girl; good luck on your way to hell – I’ll wait for you before the gates...)
(Budeš šťastná. Přeju Ti to a doufám v to. Jsi... skvělá, jiná, krásná, ... buď opatrná, zvládni to, ... užívej. Zůstaň sama sebou, prosím. A... žij... s očima, které jsem Ti otevřel...)
NP Philip Glass – Definition (2002 – Naqoyqatsi (OST))