Tak tomu bylo i tentokrát - nejdříve jsem nechtěl, myslel jsem, že to bude ve své podstatě prázdné, byť pěkné... jenže nebylo. Bylo to silné jak bodnutí nože do Tvých zad od Tvé minulosti, která se znovu stane Tvojí přítomností, bylo to neuvěřitelné, příběh síly lásky, která může způsobit skončení všech dnů i nadějí, která dokáže tolik nadělit i tolik vzít... Vysněný život andělů byl vzdálenou paralelou nás, ten svět byl vlastně naším světem...
Těch paralel bylo až příliš mnoho: bad choice (Tvoje minulost), lpění na ní (Tvoje volba rozumu), Tvá krása a hrdost (Isa), ...
Já se v Tobě zklamal a mýlil, bohužel. Proč? Nebo vlastně... nemýlil, jsi taková, jakou jsem si Tě představoval, jakou jsem doufal, že vlastně budeš; máš všechno, co jsem kdy chtěl, ale k tomu i pár věcí navíc, které mě zničily, které nás zničily, které zničily tu křehkou krásu, která mezi námi vyrostla, aby s přicházejícím podzimem počala uvadat a v zimě odumřela jako slabé rostliny pod náporem mrazu a padajících bílých příkryvů...
Vrátíš se zpět, nebo půjdeš dál s někým jiným, kdo ví... nakonec mi zbývá vlastně jen to poslední, co bych si přál - naposledy do Tebe proniknout a dát vzniknout nečemu novému, co bude nabývat na velikost i síle a nakonec otevře oči výkřikem, který bude unisonem našich hlasů... Otec bych byl špatný, ale tohle bych si přál, opravdu přál... jsi vítězství i prohra mého života, jsi vše, co jsem chtěl i ztratil, jsi mé zrcadlo, jsi můj očistec, jsi prázdná ve své průměrnosti, ale současně neobyčejně přitažlivá ve své jedinečnosti... zůstaneš ve mě, Lásko, navždy...
NP Kim Jung-Sun - Malaton (OST, 2005)
